Sheffield
Město je známé produkcí kvalitní ušlechtilé oceli a někdejší významné těžbě uhlí (přezdívá se mu Steel City, „Město oceli“). K velkému nárůstu počtu obyvatel došlo na začátku průmyslové revoluce. Sheffield obdržel status města roku 1893 a od té doby je jeho oficiální název City of Sheffield. Mezinárodní konkurence způsobila v 70. a 80. letech 20. století pokles průmyslové výroby, který měl významný vliv na životní úroveň obyvatel města. V poslední době se město zotavuje a stává se z něho sportovní a technologické centrum. Hovorově se mu přezdívá „největší anglická vesnice“(Largest Village of England). Jeho mottem je Deo Adjuvante Labor Proficit („S Boží pomocí se naše práce daří“).
Sheffield, 1857 Území Sheffieldu bylo osídleno již v období po poslední době ledové ale významnější počet obyvatel se zde objevil až v druhé polovině prvního tisíciletí a byli to Anglosasové a Dánové. V době anglosaské vlády se Sheffield nacházel na hranici mezi královstvím Mercie a Northumbrie. Anglosaská kronika uvádí, že král Northumbrie Eanred se podrobil králi Wessexu Egbertovi v osadě Dore (ta se nachází na předměstí současného Sheffieldu) v roce 829. Tato událost učinila Egberta prvním saským králem celé Anglie. Po ovládnutí Anglie Normany byl vybudován Sheffieldský hrad, který kontroloval okolní osady a dal vzniknout malému městu v jeho okolí.
Roku 1296 byl na Castle Square ustanoven trh a Sheffield brzy vyrostl na malé tržní město. Ve 14. století byl Sheffield znám výrobou nožů (viz zmínka v Canterburských povídkách Geoffrey Chaucera). V 16. století se stal centrem nožířské produkce na níž dohlížela Company of Cutlers in Hallamshire. V letech 1570 až 1584 byla na Sheffieldském hradu a panství vězněna skotská královna Marie.
Ve 40. letech 18. století byl objeven proces výroby tyglíkové oceli, který umožnil vyrábět v manufakturách kvalitnější ocel. Zhruba v té samé době byla vyvinuta technika plátkování mědi tenkým plátkem stříbra. Tyto inovace vedly k tomu, že se Sheffield stal důležitým průmyslovým městem. Ale ztráta některých zahraničních trhů na konci 18. a na počátku 19. století vedly k recesi. Výsledkem byl nárůst chudoby, který kulminoval v epidemii cholery, která usmrtila v roce 1832 402 obyvatel města.
Průmyslová revoluce přinesla v 19. století Sheffieldu oživení. Výsledkem zvyšování počtu obyvatel Sheffieldu bylo roku 1842 jeho ustanovení distriktem a roku 1893 obdržel status města. Zvyšování počtu obyvatel si vyžádalo vybudování nových vodních nádrží v okolí města pro pokrytí větší spotřeby pitné vody. Protržení jedné z hrází těchto nádrží způsobilo roku 1864 velké záplavy, v jejichž důsledku zahynulo 270 lidí a byla poškozena velká část města. Nárůst počtu obyvatel se projevil také vznikem mnoha slumů na okraji města.
Recesi z 30. let 20. století zastavilo až narůstající napětí před druhou světovou válkou. Ocelářské společnosti se zaměřily na výrobu zbraní a munice. V době války se tak město stalo terčem nepřátelských náletů. Největšími byly útoky z 12. a 15. prosince 1940 (označované jako Sheffield Blitz). Zemřelo při nich asi 660 lidí a bylo zničeno mnoho budov.
Po válce v 50. a 60. letech byly mnohé slumy zbořeny a místo nich byly postaveny obytné domy. I centrum města bylo vyčištěno aby mohl být vytvořen nový silniční systém. Nárůst automatizace a konkurence způsobil uzavření mnoha oceláren. Nejvíce se tato situace projevila v 80. letech 20. století. Výrazným impulsem pro obnovu města byly Světové studentské hry v roce 1991. Byla postavena některá sportovní zařízení jako například Sheffield Arena, Don Valley Stadium (v roce 2013 byla provedena demolice), komplex Ponds Forge. Nové projekty z nedávné doby mění tvář města – obnova Peace Gardens roku 1998, otevření Millennium Galleries v dubnu 2001, a Winter Gardens 22. května 2003 a Millennium Square v květnu 2006.
Mapa - Sheffield
Mapa
Státní území - Spojené království
Vlajka Spojeného království |
Významné kultury vznikaly na území dnešní Británie od neolitu. Důkazem je monument Stonehenge v jižní Anglii. Ve 4. století před n. l. přišli do země Keltové. V 1. století n. l. velkou část země ovládla Římská říše a zřídila zde svou provincii zvanou Britannia, která existovala do 5. století. Poté se země zmocnily germánské kmeny zvané souhrnně Anglosasové, kteří od 8. století čelili nájezdům Vikingů. Anglosasové pak podlehli Normanům, potomkům Vikingů, Franků a pořímštěných Galů ze severu Francie. Jejich invaze vedená Vilémem Dobyvatelem roku 1066 spojila Anglii s Normandským vévodstvím. Asi o sto let později tím byl umožněn vznik anjouovské říše dynastie Plantagenetů na obou stranách Lamanšského průlivu. Angličtí králové sice državy ve Francii postupně ztratili, podařilo se jim však ovládnout Wales a Irsko. Jindřich VIII. Tudor roku 1534 uvedl na Britské ostrovy reformaci a založil státní anglikánskou církev. Roku 1603 skotský král Jakub I. Stuart zdědil anglický trůn; později roku 1707 byly oba státy zákony o unii spojeny do Království Velké Británie. Anglická občanská válka (1642–1651) a slavná revoluce (1688) upevnily moc parlamentu a vedly k vytvoření konstituční monarchie. Británie se stala přední námořní, obchodní a koloniální velmocí, což v 18. a 19. století podpořila i průmyslová revoluce, která zde vznikla: byly tu zdokonaleny například tkalcovský stav a parní stroj a vynalezena parní lokomotiva. Americká revoluce (1776) a osamostatnění Spojených států sice Velkou Británii oslabily, přesto se v 19. století za dlouhé vlády královny Viktorie stalo Britské impérium největším a nejmocnějším státem světa. Ve 20. století byla Británie v obou světových válkách na straně vítězů, její koloniální říše se však rozpadla a roku 1922 se osamostatnila i Irská republika.
Měna / Jazyk (lingvistika)
ISO | Měna | Symbol | Platné číslice |
---|---|---|---|
GBP | Libra šterlinků (Pound sterling) | £ | 2 |
ISO | Jazyk (lingvistika) |
---|---|
EN | Angličtina (English language) |
CY | Velština (Welsh language) |